Džoukr má hodnotu všech symbolů!

Včera jsem udělal spontánně věc, kterou jsem snad ještě nikdy neudělal. Objednal jsem si knížku! Samozřejmě to není poprvé, objednal jsem si za ty roky spoustu odborné literatury, ovšem tohle není knížka ani o programování, ani o návrhových vzorech. Tohle je normální knížka, kterou je schopen číst i normální "neajtý" člověk.

Když si tak zavzpomínám (ale hodně hluboko) do minulosti, byly doby, kdy jsem četl hodně knih. V hlavě mi utkvěla hlavně (v hlavě hlavně - dobrý ne? :)) vzpomínka na knížku Kluk jako jehla, která byla o nějakým nemocným klukovi, co bojoval s astmatem. Od té doby to šlo z kopce: Objevil jsem tátovo Leo, kámošovo Score, pak Koskovu knížku o PHP, a hladina literatury se navždy uzavřela.

A zůstala by i zavřená nadále, kdybych včera čistou náhodou nenarazil na několik zmínek o knize "KLF: Manuál (jak se dostat na vrchol hitparády)". Ta knížka mě zaujala. Nevím proč, ale hned jsem si ji objednal. Hudební ambice nemám už roky (navíc mi hudební exparťák toho času trajdá po Buenos Aires), ale něco mi říká, že ta knížka bude zábavná. Recenze i to, že je v zahraničí dávno považována za klasiku, to jenom potvrzují.

Číst pravidelně jinou než odbornou literaturu mě tahle knížka asi nenaučí, ale třeba mi potvrdí mou letitou domněnku, že je hudební průmysl a jeho "výdobytky" už dvacet let stále o tom samém.

Do Čech dorazilo jaro, sluníčko svítí, Topolánek rezignuje, kytky smrdí a ptáci řvou a to je ideální příležitost zavřít se na dvě hodiny s Klesoňem do studia Rádia4U a opět si trošku zavysílat.

Nezapomeňte dneska od osmi večer ladit Rádio4U a poslouchat Friday Night Live!

Česká televize mi poslední dobou dělá radost. Nejdřív zařadila do programu třetí sérii Leteckých katastrof, teď přišla s další peckou v podobě dokumentu o legendárních Monty Pythons s názvem Monty Python - málem pravda.

V něm se fanoušci Pythons dozví spoustu informací, o kterých jsem například já neměl ani tušení - o bizarních začátcích na BBC, alkoholismu Grahama Chapmana, původním příjmení Johna Cleese, jak se potkali Cleese a Terry Gilliam, ale i o tom, jak se svého času v BBC mazaly pásky se starými pořady jenom proto, aby se ušetřilo a jak si Pythons na poslední chvíli odkoupili pásky s vlastními pořady a zachránili je tak i pro další generace, a spousta dalších zákulisních informací. Nechybí ani komentáře velkých fanoušků z jiných oborů, jako je herec Tim Roth, zpěvák Iron Maiden Bruce Dickinson a podobně.

Dokument se vysílá každý pátek na ČT2 v 23:25 v rámci Horečky páteční noci. Tento pátek poběží už čtvrtý díl ze šesti, ale naštěstí máme ty internety, takže nic nebrání tomu, stáhnout si předchozí díly.

I když jsem na začátku Českou televizi pochválil, neodpustím si jednu výtku: Proč opakuje tento pořad po necelých třech hodinách? Premiéra v pátek v 23:25 na ČT2 a repríza v 02:05 na ČT1? WHAT!?

Dneska mi kamarád poslal fotku, kterou pořídil na Jižní spojce. Dle všeho to vypadá, že se legendární Bikava vrací zpátky na trh.

Po Kofole je tu další nápoj, který jsem kdysi zcela jistě pil a jehož chuť si už vůbec nepamatuju. Nevíte někdo, kde se to dá sehnat?

Jefák je jeden můj dlouholetý kamarád z Boleslavi. Sice slávista, ale nikdo nejsme dokonalý. Jefák je šťastný muž. Jednak má skvělého kamaráda (mě!), navíc má jako brigádník ve státní sféře moře volného času. A ten tráví všelijak. Porovnává hlasy uklizeček s postavami z Monty Python´s, vysedává na mém twitteru (a posílá vtipné komentáře po ICQ) a také rozjímá nad problémy, jejichž existenci lidstvo ještě nestačilo zaznamenat.

Jeho posledním majstrštykem je nová konvence pro oznamování času, která sice nerespektuje rozdíly mezi národními časovými formáty (neboli ejem a píem), ale to vezmi čert - hlavní je originalita. Jefák vymyslel, že se místo "třičtvrtě na jedenáct" začne říkat "třičtvrtě na dvacet tři". Dokládá to na svém blogu libozvučností takových kombinací, jako je "čtvrt na osmnáct".

Nevím jak vy, ale kdyby mi někdo odpověděl, že je "za čtyři a půl minuty třičtvrtě na sedmnáct", tak si budu myslet, že je to nesvéprávnej magor, co dostal svoje první hodinky.

Jefákův elaborát o nekonvenčním oznamování času najdete v jeho posledním blogpostu.

Není to tak dávno, co jsem se tu rozplýval nad vizuální stránkou Avatara 3D a zároveň upozornil na to, že to příběhově není nic moc (o originalitě příběhu nemluvě). James Cameron se ovšem pochlapil a druhý díl vypadá o poznání lépe - originální příběh, žádné odkazy na předchozí kinematografii a zbrusu nové postavy.

Kdo půjde se mnou?

Můj kolega tvrdí, že už je to vrchol šotoušení, ale já si prostě nemůžu pomoct. Mrkněte se na luxusní třistašedesátistupňovou fotografii z kokpitu Airbusu A380. Není to paráda?

A to není jako práce s buzolou, děti... :)

Jako člověk liberálně smýšlející nemám rád nesmyslné zákazy a příkazy. Obzvlášť "v lásce" mám ty, které jsou dělány v dobrém úmyslu s cílem ochránit mě, čímž mi berou možnost svobodné volby. Kromě české levice je v tomto smyslu více než aktivní Evropská unie, ovšem doposud se mi aplikace jejích směrnic do praxe vyhýbala (rebranding tuzemáku nepočítám :)). Přesněji řečeno až do včerejška, kdy jsem si nahrál do svého MP3 přehrávače Sansa SanDisk nový firmware.

Poslední firmware (verze V01.02.31P) totiž obsahuje libůstku v podobě snížené hladiny hlasitosti (dle mého odhadu kolem 60% původního nastavení) a znepřístupnění nabídky pro její zvýšení. Jinak řečeno, ten krám hraje strašně potichu a vy s tím prd uděláte!

Naštěstí existuje řešení. Stačí resetovat přehrávač na tovární nastavení a při nastavování vybrat jednu z posledních svobodných zemí (doporučována je volba Severní Amerika, nebo "Rest of the World"), čímž se volby zakázané moudrou Evropskou unií opět zpřístupní.

Já nechci sejčkovat, ale kam tohle bude pokračovat?!

Má-li někdo rád sci-fi kosmické vyvražďovačky na obrovsky rozsáhlých vesmírných lodích, pak určitě doporučuju mrknout na film Pandorum. Příběhově to není nic světoborného - Země je bez zdrojů, pár desítek tisíc lidí letí v novodobé Noemově arše na jinou planetu, něco se pokazí, sranda začíná - ale atmosféra filmu není špatná. Během sledování filmu budete mít zcela jistě pocit, že jste už někdy něco podobného viděli. Je to takový mix Vetřelce, Sunshine, Šíleného Maxe a Resident Evil, přesto stojí za to se na něj podívat.

Dobrých, nebo alespoň ucházejících sci-fi filmů poslední dobou moc není a 7.0 z 10 na IMDB není špatná známka...