Predátoři (trochu) zklamali

Od závěrečných titulků přemýšlím nad tím, zda poslední "predátoří" film s jednoduchým názvem Predatos doporučit, či nikoliv. Film jako takový není úplný propadák, ale má-li tohle být pocta 80s akčnímu žánru a především pak prvnímu dílu série, pak je to zcela jistě málo. Ano, uvidíme velkou spoustu krve, střelby, pětikorunových hlášek, neprostupné džungle, svalnatého vůdce skupiny zabijáků a dokonce se od samého začátku opět shledáme s výtečným bubínkovým hudebním podmazem z jedničky, jenže u mě tento celkový mix prostě nezafungoval. Připisujte si to nostalgii, ale když si vzpomenu, jakou hrůzu dokázal navodit jeden predátor v prvním díle, tak tady si o podobném napětí můžu nechat jenom zdát. A to se to v posledním díle série predátory jenom hemží.

Přesto předpokládám, že se na něj fandové série vydají - koneckonců i já jsem věděl, že to nebude hit letošního léta a stejně jsem vyrazil. Pokud patříte do stejné skupiny, berte jako polehčující okolnost probíhající slevové akce v Palace Cinemas, kdy se lze dostat na Predátory za 119 Kč, což už je za tento díl série rozumná cena. A když stejně jako já vyštracháte z kapsy Flexi pass, máte za dvacku zábavy habakuk.

Budu otec!

Ano, přátelé, je to tak. Nadpis nelže a pokud půjde vše podle plánů, tak se koncem ledna 2011 stanu otcem. Pro ty, co se právě chystali na potlesk ve stoje, upozorňuji, že těch 30 vteřin opravdu nestojí za řec. :)

Jako každého budoucího otce mě nejprve přepadla směsice pocitů a opodstatněných obav: Zvládnu to? Bude to čistokrevnej českej fousek? Nebude mě malej porážet v PESku na XBoxu? Mají ještě místo na RWE tribuně na Spartě? Když to bude holka, nebude se od 13 do 28 let v tom sklepě nudit? A tak všelijak podobně...

Pak jsem to všechno hodil za hlavu a začal se těšit. První fotku z ultrazvuku už máme, ale žena si nepřála, aby ji - cituji - každej vočumoval na Fejsbůku a tak jsem ji poslal mailem jen pár lidem a proto ji také nevidíte jako přílohu tohoto blogpostu. Ale třeba ji časem ukecám a další fotky z ultrazvuků zveřejním. Chceme jít i na 3D ultrazvuk, takže si mezitím sežeňte ty brejle, co maj v IMAXu, ať to stojí za to! Nebo to chápu špatně a bude to nějaká 2D voblož á la Souboj titánů v Palace cinemas? :))

No, zatím jsou to srandičky, ale ono přituhne. Do té doby si užívám nové životní výzvy i toho, že za pár měsíců bude mít žena větší pupek než já. Držte palec...

Letní Friday Night Live

Ačkoliv se většina lidí v létě fláká u vody a grilu, my s Davidem neleníme a opět po delší době usedneme do (doufejme) vychlazeného studia Rádia4U a odvysíláme další díl pořadu Friday Night Live. Kromě obvyklých slintů vycucaných z palce těsně před jinglem se můžete těšit na devadesátkovou muziku okořeněnou nějakou tou vykopávkou z dob dávno minulých. Samozřejmě též připomeneme sobotní Slavnosti Svijanského piva, na které se oba chystáme.

Takže nezapomeňte - tento pátek v 20:00 na Rádiu4U.

Facebook a já

Je zvláštní, jak se poustupem času vyvíjí vztah k věcem nejen reálným, ale i virtuálním. Kdysi jsem v článku o Facebooku zvažoval, zda na něm vůbec zůstat. Vadily mi "plzničky", kvízy, skupiny o ničem a podobný balast. Ostatní uživatelé mi paradoxně nevadili, ačkoliv právě tito uživatelé vytvářeli obsah, který mi tak lezl na nervy. Ale bylo mi tak nějak líto je vyházet jenom proto, že mě serou jejich statusy.

Jenže to je hudba minulosti. Nevím, čím se to zlomilo, ale začal jsem hromadně "vyhazovat" lidi ze seznamu přátel. Možná asi opravdu došlo na slova mé ženy, která tvrdí, že těch "real one" je na Facebooku sotva desetina. Nebo jsem se tak moc změnil a došla mi lidumilská trpělivost? Kdo ví, každopádně je to zvláštní...

Právě v těchto dnech začínám doceňovat Facebook. Ne proto, že by "spojoval lidi na obou koncích světa". Ne proto, že umožňuje sledovat, kolik známých má stejné známé (byť je to velmi zajímavá a nedoceněná funkce). Zásadní význam Facebooku je v tom, že ukazuje jednu krutou pravdu: Nelze se kamarádit s každým, nelze s každým známým chodit na pivo, nelze se bavit s někým jenom proto, že jsme ve školce leželi po obědě na vedlejším lehátku. Život v kolektivu je o vytváření přirozených elitních skupin, které jsou navzájem nekompatibilní (nebo jen s velmi malým průnikem) a dokonce časově a geograficky omezené. Zkuste se přestěhovat z jednoho města do druhého a za rok si napište seznam starých přátel, se kterými se stále aktivně stýkáte. Budete sami smutní z toho, jak krátký ten seznam bude.

Čili můj Facebook se nyní transformuje tak, aby kopíroval moje přirozené sociální okolí. V seznamu zůstavají lidé, kterých si vážím z různých důvodů:

  • mají stejné názory (životní, politické, odborné)
  • jsou zajímaví pro své netradiční názory (životní, politické, odborné :)), nebo mají vtipné statusy
  • jsou nadčasoví - čili opravdoví přátelé (Cikán, Jefák, Fanťák, Klesoň a další stará parta z Mladé Boleslavi)
  • nacházejí se v aktuální časové a geografické ose mého života (sousedé, spolupracovníci a podobně)
  • nejbližší rodina

Ostatní postupem času půjdou, protože by Facebook byl vpravdě jediným pojítkem mezi mnou a jimi, a to je sakramentsky málo. A navíc mě u většiny z nich bytostně serou jejich statusy (smutné, leč pravdivé).

Jak tak koukám, co nevidět zřejmě skončím jako na Twitteru, kde sleduji pouhých 10 lidí, s 22 followery. Ale takový už je život...

Ukázka z koncertu Serje Tankiana

Četl jsem hodně komentářů k nedávno proběhnuvšímu koncertu Serje Tankiana v Praze. Většina byla právem pochvalných, občas se objevil někdo, kdo dorazil deset minut před začátkem a divil se, že stojí frontu. Každopádně koncert stál za to a byl opravdu povedený! Pro ty, co si nechali koncert ujít, vkládám malou videoukázku v "anináhodouHD" kvalitě.

Do Svijan!

Zcela jistě máte také 17. červenec 2010 vyznačený v kalendáři tučnou barvou už dobrý půlrok, ale pro jistotu připomínám: Příští sobotu se konají další slavnosti Svijanského piva ve Svijanském Újezdě. Vše začíná ve 13 hodin a "těšit" se můžete na tradiční pivní hudební srajdy typu Seven, Walda Gang, Luboš Odháněl a podobně. Naštěstí se v line-upu objevily i oblíbení Debillheads, kteří jsou asi jedinou poslouchatelnou kapelou za celý den.

O to ale stejně nejde. Hlavní je, že bude možnost ochutnat snad všechny možné druhy Svijanského piva, včetně nealkoholického Vozky. K tomu si přihoďte minimální fronty, šťavnaté klobásky, kuřátka, prasátka, uzený - a prima odpoledne je na světě.