Příští zastávka: Eden

Během mé blogpauzy došlo k několika událostem, které bych rád zpětně okomentoval. A vrátím se k fotbalu. Jak asi víte, Sparta nabídla Slavii titul na stříbrném podnosu a ta má vše opět ve svých rukou. Bylo by bláhové si myslet, že se ji nepodaří získat (navíc na novém Stadionu) alespoň bod a vyhrát tak po 12 letech titul. V podstatě jim to přeju - Sparta potřebuje krutou lekci a to po všech stránkách. A titul pro jejího největšího rivala by takovou lekcí být mohl. Otázkou je, jak moc to Spartou zatřese a co si z toho vezme.

Druhá věc (která s tím vším velmi souvisí) je kauza Řepka. Někdo o něm mluví jako o Kalivodovi v rudém, ovšem v tomhle se musím Kalivody (ač nerad) zastat. Těžko srovnávat šťastnej momentální zkrat kluka, kterýmu od malička vtloukaj do hlavy, že Sparta je fuj a on jí právě v derby vstřelil gól, s agresívním výblitkem vymaštěnce, kterej neudrží nervy na uzdě ani minutu po začátku utkání. Tohle srovnání opravdu není na místě. Ale to je jen špička ledovce, na kterou už ukázal Horváth zdviženou pravicí.

Uvidíme, co se bude dít v příštích dnech. Třeba s Bílkem odejde i část problémů. Ale osobně si myslím, že to tak nebude a že budeme s hlavou ve dlaních pozorovat z nezkolaudované Letné sešívanou radost na voňavém stadionu častěji a častěji. Třeba je to tak pro Spartu dobře...